…Slyším D, píšu T..blbe..jdi vod toho..Když už jsem si ji vzal, a ona mě, prověříme to na severních pláních. „A čím tam chceš jet?“ „Tak máme expedičně postaveného offa a normální neupravenou dodávku, tak asi offem ne? “ „ Neee..stejně pojedeme na silnici“ „Jistě miláčku, máš pravdu.“ Dva dny před odjezdem sešroubování dvou beden dozadu (Říkám jim mrazáky a jsou hnusný. Tak rychlou a ošklivou věc jsem do auta nikdy neudělal). Ještě jsme ani nenajeli na trajekt a já zakopal transita na pobřeží severního moře až po motor do písku. Nejprve tedy jen 2 centimetry. Pche…o dvě hodiny později si na duně, kterou jsem vyházel malou lopatičkou, už hráli děti a tlustý Švéd s břichem jako pumlíč se mě ptal, zda nechci půjčit hever. Vlastně nebylo poznat, jestli to auto kopu ven a nebo ho tam chci zahrabat. „Fucking fuck.. I have at home Land Rover, but I´m here by Ford“ .. klel jsem, aby mi i ostatní přihlížející rozuměli. Naštěstí moje úplně nová manželka (chci říct jako první a prý i poslední) našla někde plastovou patku z dopravní značky a po stylu Camel Trophy jsme po ní vyjeli z jámy na několikátý pokus ven. Před námi byl romantický večer na pláži.
Norsko je nádherná země. Voda je úplně všude. Komáři teda taky, ale krev s promilí prý nepijí..tak rychle!! Špunty ven. No i s těmi „mrazáky“ jsme to dali bez problémů. Cestou zpět jsem se začal, ač nechtěně, pomalu připravovat do práce. Přímo před námi se na dálnici rozházeli o sebe 3 auta. Stačili jsme dobrzdit. Byli jsme první, kdo jsme tahali jejich řidiče ven a já si poprvé vyzkoušel mezistátní výpomoc a předání místa zásahu v cizí řeči. Když dorazili sanitky a hasiči, měli jsme prvotní ošetření i odpojení AKU už hotové. Myslím, že docela čuměli, germánský sousedi
13. dní na cestách (2 dospělí)
Rozpočet
3.000 – jídlo (pouze vlastní)
20.000 – nafta
5.700 – trajekt (objednaný 5 měsíců předem)
3.000 – dárky
31.700 – včetně všech poplatků, vstupů a parkovišť
4.650 km (bez trajektu)